KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
PODZVIČÍNSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 

31. ročník festivalu Pod Zvičinou

Jaké budou vzpomínky tříleté tanečnice?

Třicátý první ročník festivalu Pod Zvičinou se mohl pochlubit výborným počasím i vynikajícími výkony domácích i hostujících souborů.

Když člověk vstoupí do malebného podkrkonošského městečka Lázně Bělohrad, první, čeho si všimne, je klid. Skoro nás až překvapí, že dodnes ještě existují místa, kde se čas zdánlivě zastavil. Ne, není to už to ono malé "kapesní" městečko, jakým bylo před sto čtyřiceti lety, kdy zde jako učitel působil zdejší slavný rodák Karel Václav Rais. Ale přesto si toto místo zachovalo mnohé ze své prosté krásy, klidu a pohody. Tedy z kvalit, které k němu navěky připoutaly srdce nejen řady známých návštěvníků zdejších lázní, ale i těch zdánlivě obyčejných lidí. A ještě jedné věci si návštěvník musí všimnout: bohaté palety vůní, která přichází ze zdejších kouzelných zahrádek i z dobře udržovaných sadů. Kolikrát nás některá z nich překvapí natolik silně, že nás donutí se zastavit a vychutnávat krásu jedinečného okamžiku pozdního jara. Tak půvabné je prostředí, které rámuje jeden z nejstarších folklórních festivalů v českých zemích.

Ještě něco však k tomu prostředí neodmyslitelně patří: lidé. Lidé, kteří dokáží rozvíjet své tradice, a přitom se navíc umí dobře pobavit. Ale tím už vstupujeme přímo do letošního festivalového dění XXXI. Mezinárodního folklorního festivalu Slavnosti pod Zvičinou, který zde proběhl ve dnech 16.-19. června 2005.

Jarní přeháňka na cestě do Bělohradu byla posledním rozmarem počasí, které nás potkalo; pak už následovalo šmolkově modré nebe, které provázelo festival celým víkendem a které bylo zároveň i zaslouženou odměnou organizátorům. První vrchol slavností na sebe nedal dlouho čekat: stalo se jím večerní vystoupení souborů v letním kině v Horní Nové Vsi. Kromě domácích souborů "Hořeňák" a "Hořeňáček" se představili i dva zahraniční hosté: řecký soubor "Elliniki Paradosi", který předvedl tanec se svíčkami, a ruský dětský soubor "Vesnianki", v jehož vynikajícím podání byly provedeny tance a písně ruského folkloru. Největší úspěch však sklidila teprve tříletá tanečnice domácího "Hořeňáčku" - dokázala si tance užít s takovou radostí a zápalem, jako málokdo. Na diváky přenášela svoji radost z hudby i z pohybu a také díky ní sklidil "Hořeňáček" bouřlivý potlesk. Pro tuto tanečnici se stejně jednalo o výjimečný víkend - vždyť kráčela i v čele slavnostního nedělního průvodu. Kdo ví, třeba se na to bude jednou i pamatovat...

Ale nepředbíhejme. Sobotní ráno bylo jako vymalované. Sluníčko rozpalovalo ulice i náměstí a den v malebném Podkrkonoší byl doslova prosycen vůněmi začínajícího léta. Program se přesunul do areálu lázní a nejen pro lázeňské hosty nabídl představení "Vítejte v Bělohradě". Po obědě byla na programu již tradiční specialita festivalu, zvaná Polka rallye. Jde o závod v polce na 200 metrů, v jehož polovině musí každý tanečník vypít sklenici piva (dětem je povolena sodovka). To samozřejmě není pro zadýchané tanečníky nic jednoduchého; přesto jsme se letos dočkali rekordu. Nejrychlejší pár zvládl tento závod za čas jedna minuta jedenáct sekund. Ale ačkoliv měl jeden z obou mužských tanečníků ke svému kroji přivázanou i slušivou sukýnku, na výhru v závodu párů to nestačilo. Naštěstí nepřišli zkrátka - čekala na ně aspoň cena ve "zvláštní kategorii". Příjemným překvapením byl i nejpomalejší pár soutěže, který sice nic nevyhrál, zato však přihlížející velmi dobře pobavil. Jejich více než čtyřminutové vystoupení skončilo s dostatečnou rezervou za všemi dalšími, na rozdíl od ostatních však došlo i na umělecké taneční kreace a zvedačky. Pěkné bylo také jejich pojetí pití piva. Tanečník byl hotov rychleji než tanečnice, tak si prostě sedl na trávník, nastavil obličej sluníčku a v klidu vyčkával. Na výzvu moderátorky, aby přece tanečnici pomohl, se skutečně zvedl, chopil se nedopité sklenice, její horní konec však stále přidržoval u partnerčiných úst a zvednutím poháru se snažil pivo do své tanečnice prostě nalít. Nepomohlo to, ale mělo to obrovský úspěch. Předpokládám tedy, že se tento způsob pití piva v příštích ročnících rozšíří a budeme jej moci pozorovat častěji.

V hlavním odpoledním programu v zámeckém parku zaujal již tradičně výborný domácí "Hořeňáček". Velmi kvalitní vystoupení předvedly i další soubory, zmiňme zejména "Krušnohor" z Chomutova a Jizeru z Liberce. Jako živá voda však na diváky působilo závěrečné vystoupení souboru "Iyasa" ze Zimbabwe. Ten si dokázal diváky získat vtipným ztvárněním domorodých afrických tanců v kombinaci s vynikajícím zpěvem a procítěným tanečním výrazem. Pozorní posluchači si jistě povšimli, že v černošských spirituálech zaznívala i některá česká slova - to vše jen přispělo k jedinečné náladě pozdního odpoledne. V rámci programu bylo možné navštívit i nedaleký Památník K. V. Raise, ve kterém probíhala výstava "Tak šel čas". Expozice byla věnována 55. výročí založení souboru "Hořeňák" a na dobových fotografiích a diplomech připomněla největší úspěchy tohoto předního českého folklorního souboru.

Večerní program začal již tradičním nokturnem na nádvoří zámku, ve kterém domácí předvedli pásmo písní a vyprávění. Pořad se pak přesunul do zámeckého parku, kde od 19.00 začal hlavní večerní program věnovaný 15. výročí Folklorního sdružení ČR. Každý zúčastněný soubor věnoval sdružení symbolickou kytici a své přání. Vrcholem večera bylo závěrečné vystoupení již tradičně vynikajícího souboru "Hořeňák". Vlahá noc však ještě zdaleka nekončila - v zámeckém parku pokračovala až do pozdních večerních hodin lidová veselice a improvizovaná vystoupení jednotlivých muzik. Celým parkem se tak až do časného rána nesla směs hudby a společného zpěvu, ve kterém se prolínala hudba nejrůznějších krajů i žánrů.

V neděli ráno proběhla za účasti folklorních souborů pod blankytně modrým nebem Mše svatá a následně roztančily domácí i zahraniční soubory náměstí K. V. Raise. Největší úspěch měli opět černoši. Zdá se, že i počasí se jejich vystoupení přizpůsobilo (pokud ovšem nebylo z pohledu zimbabwského souboru příliš chladno). Zaujaly ale také moravské soubory, zejména pak Beskyd ze Zubří, jehož muzika se obětavě podílela i na náladě předchozí noci.

Ve 13 hodin vyšel z areálu lázní slavnostní průvod, po kterém následoval závěrečný galaprogram "Kolik faldů na suknici". Ten byl skutečným vyvrcholením festivalu. Kvalitních vystoupení bylo mnoho, opět však zaujalo zejména živé a muzikální vystoupení černošského souboru "Iyasa" ze Zimbabwe a z úplně jiného soudku také krásný, profesionálně provedený program dětského souboru "Vesnianki" z Ruska.

Hojná účast diváků potvrdila, že ve východních Čechách má folklor svoji pevnou tradici. Jejich nadšený závěrečný potlesk byl ale určen především domácímu souboru "Hořeňák". Tento soubor si uznání plně zaslouží. Nejen proto, že jeho vystoupení patří již dlouhou řadu let k naprosté špičce českého folkloru. Poděkování diváků patřilo i obětavé organizační práci, kterou členové souboru přípravě festivalu věnují. Jen díky jim vzniká jeden z vrcholných zážitků, který dnes může česká folklorní scéna nabídnout, právě v Bělohradě.

Jiří Donát, pro časopis Folklor č.6/2005

Zveřejněno 21.11.2005 v 23:43 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba